6. oddíl – Roverský kmen Pentagramus

Na úvod musím napsat pár vět o této specifické skautské věkové kategorii. Roveři a Rangers jsou středoškoláci a vysokoškoláci ve věku od 15 do zhruba 24 let. Prapůvodní skautský výchovný systém s nimi vlastně vůbec nepočítal. Děti v pubertě často oddíl opustily a ti zbylí vypomáhali v roli rádců či posléze vůdců s výchovou další generace. To však nestačí, protože ne každý má pedagogické schopnosti a navíc, ač podle zákona částečně či úplně dospělí, i tohle je mládež, která potřebuje svůj vlastní výchovný program. To si uvědomili někteří dospělí skauti už po druhé světové válce a právě tehdy vznikl například slavný vysokoškolský kmen Kruh, nicméně velmi brzo byl totalitní mocí rozprášen a během krátké epizody kolem roku 1968 nebyl na rozvoj roveringu čas. Teprve v devadesátých letech začaly vznikat ve střediscích první roverské kmeny. Objevily se ovšem potíže jiného druhu. I při koedukaci, která je v této věkové kategorii běžná, mělo málokteré středisko dostatek lidí pro vznik fungujícího kmene s pravidelnou činností a tak vznikaly tyto oddíly hlavně ve velkých městech, kde studovali vysokoškoláci (slatiňanský kmen Šemihol pakur byl ve své době čestnou výjimkou). Později  se ukázalo, že další možnou cestou je vytvořit roverskou skupinku se společnými zájmy bez ohledu na bydliště a zaregistrovat se společně v jednom středisku. Tímto způsobem vznikl na podzim roku 2006 i roverský kmen Pentagramus, který se v našem středisku zaregistroval a dosud zde působí.

Už před rokem 2005 vytvořila skupinka zájemců o fantasy svět vlastní  internetové stránky, zprvu jen ve formě kouzelnické školy, které však brzy nabyly daleko širších rozměrů. Nebyla to bezduchá klikací hra, ale celý originální svět, místo, kde bylo možné a dokonce nutné projevit znalosti i kreativitu – malovat a psát povídky i básničky, učit se, luštit kvízy, soutěžit  ale hlavně spolupracovat s ostatními. A navíc – bylo možné tu dostat zaměstnání a vyzkoušet si, jaké to je být učitelem, zahradníkem nebo třeba redaktorem novin. Brzy tu bylo zaregistrováno několik set dětí. Některé z nich byly i nějakou formou znevýhodněné, zde to ale nijak nevadilo.
Vzhledem k tomu, že ve společnosti stále rostla obava z virtuálních médií a závislostí na nich (a skautské společenství tento názor sdílelo), rozhodli jsme se udělat pokus. Proměnit virtuální přátelství ve skutečná. Uspořádali jsme první  setkání či celovíkendové výpravy. Ohromně se to osvědčilo. Maximální počet účastníků těchto akcí byl určen na 50 lidí a vznikaly zprvu dokonce pořadníky na možnost se jich účastnit.
Jelikož mezi správci stránek bylo poměrně dost skautů v roverském věku a několik dospělých, rozhodli jsme se nakonec vytvořit skautský oddíl. Jelikož jeho první vůdkyní byla Vlaďka Loydová – Jezinka, (ve fantasy světě však elfka Amanita Citrónová) zaregistrovali jsme se právě ve Slatiňanech a nikdy toho nezalitovali. V průběhu jedenácti let, kdy projekt existuje, u nás zakotvilo několik dalších slatiňáků, jinak však bydlíme po celé republice a někteří dokonce na Slovensku.

Share Your Thoughts